Drarry - Prstýnek

3. srpna 2014 v 22:50 | Katty Kagamine
Tento příběh je zaměřen na lásku mezi dvěma chlapci. Pokud Vás toto téma uráží, pohoršuje a nebo je v rozporu s Vaší vírou či morálním přesvědčením, prosím opusťte tuto stránku! Děkuji.
Postavy obsažené v tomto příběhu jsou majetkem J. K. Rowlingové
18 + !!





Kapky deště hlasitě bubnovaly na okno Nebelvírské společenské mísnosti, ve které spokojeně podřimoval mladý černovlasý chlapec. Pramínky jeho rozčepýřených vlasů mu překrývaly čelo, kterému již dlouhých šestnáct let dominovala nachová jizva ve tvaru blesku. Blížilo se zkouškové období a Harry Potter trávil většinu času nad knížkami a snažil se zapamatovat si alespoň zlomek z války obrů, která se odehrála před tisíci lety. Nebylo pochyb o tom, že právě tato nezáživná událost Harryho ukolébala k nerušenému a poklidnému spánku. Trávil takto každé odpoledne již více než dva týdny a pokaždé se modlil v něco, co by ho mohlo rozptýlit a tu nekonečnou nudu narušit. Ale žádný zázrak nepřicházel a tak byl odkázaný na svou vůli, která stejně vždy selhala, a on pokaždé usnul po třetím otočení stránky.

Ozvala se tupá rána, když se Harry snažil v křesle otočit a tlustá učebnice mu vyklouzla z ruky na dřevěnou podlahu. Tento zvuk neprobral pouze majitele oné učebnice, ale i zbytek spolutrpitelů, kteří se snažili připravit se na zkouškové období, jak nejlépe mohli.

"Zatraceně, Harry, málem jsem z toho dostal infarkt." zabručel nespokojeně Ron, Harryho dlouholetý kamarád, který si během učení ustlal na pohovce. Harry, ač byl unavený a znuděný k smrti, se zasmál a poplácal Rona přátelsky po rameni.

"Ty někam jdeš?" ozval se Ron znovu, když se tmavovlasý chlapec náhle zvedl z křesla a s protáhnutím doklopýtal k východu z koleje.

"Půjdu se projít. Chci se trošku probrat, než mě ta válka obrů znovu uspí." zahlásil Harry a s tichým smíchem prošel otvorem za obrazem Buclaté dámy. Bylo příjemné si po třech hodinách strávených v křesle protáhnout svaly. Toužil po pohybu a právě proto seběhl schody dolů do vstupní síně a začal se toulat po chodbách hradu, které byly sice povětšinou prázdné a chladné, ale poskytovaly mnohem více prostoru pro pohyb, než společenská místnost.

"Draco, prosím." zrovna, když procházel jednou z chodeb nedaleko sklepení, zaslechl tiché škemrání. Normálně by to přešel bez povšimnutí, ale ihned, jak zaslechl jméno svého dlouholetého soka, zarazil se na místě a v tichosti poslouchal.

"Ne. Theo, znáš moje pravidla. Nehodlám spát s někým, kdo mě neposlechne na slovo." k Harrymu se právě donesl hlas ostrý jako břitva a chladný jako zimní ráno. Byl to Malfoy, neomylně. Jeho hlas by si nikdy nespletl, nehledě na to, že před pár vteřinami zaslechl jeho jméno z úst onoho druhého chlapce. A tím, soudě podle Dracových slov, byl Theodore Nott, Zmijozel. Harry se tak moc snažil zjistit, s kým si tam jeho sok povídá, že význam těch slov mu došel až po delší chvíli. A jakmile se tak stalo, zrudnul jako rajče.

"Draco, prosím! Potřebuju to. Dotkni se mě, notak." Nott škemral dál, i přes Dracův jasný nesouhlas. Nebelvír udělal v tichosti půl kroku vpřed a nakoukl za roh. Ihned zalitoval, když zahlédl Notta, jak drží blonďáčka za zápěstí a navádí si jeho dlaň ke svému rozkroku.

"Ne!" mladý Malfoy rázem vyštěkl, rukou se mu vysmekl a odstrčil ho od sebe. Nesnášel, když se ho někdo takto dotýkal a nutil ho dělat něco, co sám nechce. Nesnášel, když měl nad tím někdo navrch a také dával to dost najevo.

"Skončili jsme!" tak zněla blonďáčkova poslední slova, před tím, než svého spolužáka prudce odstrčil a odkráčel. Nebelvír zpanikařil. Mladý Malfoy si to k němu kráčel bleskovou rychlostí a Harry už neměl možnost utéct, nebo se někam schovat, aniž by se prozradil. Za rohem Malfoy prudce zatočil a do Harryho vrazil takovou silou, že se oba posadili na studenou kamennou zem.

"Šmíruješ, Pottere? Není to poprvé, že?" zavrčel blonďáček na tmavovlasého chlapce. Harry se nezmohl ani na slovo, pouze rudnul a rudnul, když si vybavil, při jaké příležitosti "šmíroval" Draca posledně. Blonďáček si odfrknul, vyškrábal se na nohy a vydal se zase svou cestou.

"Malfoyi!" křikl na něj Harry z podlahy a prudce se za ním otočil. Malfoy nezareagoval, ale zastavil se na místě, aby ho vyslechl.

"Ta tvá nabídka z posledně. Platí to stále?" optal se Nebelvír nesměle po chvilce ticha, kdy uvažoval, zda se na to vůbec zeptat. Draco po těch jeho slovech pozvedl vítězně koutek úst, otočil se k Harrymu čelem a pomalým krokem došel k němu. Zastavil se nad ním, aby mu ukázal svou nadřazenost a natáhl k němu ruku, aby mu pomohl vstát. Harry jí ochotně přijal a s jeho pomocí se vyškrábal na nohy.

"Nabídka platí. Pokud budeš dodržovat pravidla, samozřejmě." zavrněl Zmijozel mnohem mileji a se zvláštním, téměř až perverzním, zabarvením hlasu. Takového ho Harry neměl nikdy šanci poznat, ale lhal by, kdyby řekl, že se mu tato jeho stránka nezamlouvá.

"Teď hned?" zanaléhal Harry, což Draca potěšilo ještě mnohem víc.

"Potřebuješ zahnat nudu během deštivého odpoledne? Jsem ti k službám, Pottere. Ale opovaž se kňučet. Nesnáším to." zahlásil blonďáček a zadíval se přísně do Harryho očí. Nebelvír miloval, když se mohl takhle ponořit do té studeně stříbřité barvy Dracových očí. Miloval ten Zmijozelův spalující pohled. Po krátké chvíli tohoto očního kontaktu přikývnul na souhlas.

"Pojďme." zahlásil Malfoy a než se Harry nadál, už ho táhnul dál chodbou. Celou cestu oba mlčeli a Nebelvír přemýšlel, zda to vůbec byl dobrý nápad. Na druhou stranu ho představa té Dracovy nabídky lákala už celý dlouhý měsíc a každý večer před spaním na ní myslel.

Trvalo to necelých pět minut, než došli na místo určení. Nacházeli se ve sklepení, v úplné tmě, ale Draco evidentně věděl, kam má jít, neboť Harryho každou chvilku upozorňoval na překážky v cestě. Ozvalo se zachrastění klíče v zámku, zaskřípání dveří a kolem Harryho zápěstí se z ničeho nic obmotaly Dracovy dlouhé prsty. Lehkým zatáhnutím si ho Draco vtáhl do svého království a jedním pohybem hůlky zapálil svíčky rozmístěné po celé místnosti. Ozvalo se další klapnutí dveří, otočení klíče v zámku a Harry byl v pasti.

"Na kolena, Pottere." ozval se najednou za jeho zády chladný příkaz. Harry musel uznat, že z toho šel respekt. Neváhal ani vteřinku, svezl se dolů a lehce bolestivě dopadl na kolena. Draco pozvedl spokojeně koutek úst. Potter byl tak sladce poslušný a tak krásně se s ním manipulovalo. Dvěma kroky ho obešel, postavil se před něj a uchopil jeho bradu mezi dva prsty. Jemným pohybem ho donutil zvednout hlavu a jejich pohledy se opět střetly.

Nebelvír, ač byl lehce vyděšený, pootevřel ústa a snažil se svým pohledem dát najevo svůj chtíč. Chtěl, aby věděl, jak moc prahnul po jeho dotycích. Ale Malfoy nebyl ochotný mu je poskytnout tak snadno. Chvíli si hleděli mlčky do očí, a zatímco Malfoy mu tímto dával najevo, kdo je tu pánem, Potter zase dával najevo, že hodlá být poslušný a svolný ke všemu, co s ním bude chtít Draco dělat.

"Protože jsi to ty, Pottere… Máš jedinečnou možnost si určit požadavky. Řekni si, poslouchám." zapředl Malfoy v těsné blízkosti Harryho rtů a horce na ně oddechoval. Už tato blízkost Harryho sváděla a nutila ho se lehce chvět.

"Co mi můžeš nabídnout?" optal se Harry nesměle, načež se Draco tiše zasmál.

"Kromě něžného sexu cokoliv. Na něco takového nejsem." odpověděl Malfoy s tichým uchechtnutím a dovolil se Harrymu rozhlédnout po místnosti, aby si mohl udělat obrázek o tom, co by mu mohl nabídnout.

"Neubliž mi a dělej všechno pro to, aby se mi to líbilo. Nic víc po tobě nechci…" zašeptal Nebelvír po chvilce, která mu byla poskytnuta na rozmyšlenou. Zmijozel se usmál a přikývnul.

Než se Harry nadál, už mu Draco rozepínal košili knoflíček po knoflíčku. Nevěděl, co ho vzrušuje víc. Zda ten fakt, že ho Draco Malfoy, nejvíc přitažlivý chlapec na škole, svléká, nebo to, jak se mu dívá upřeně a svůdně do očí. Jakmile byla jeho košile rozepnuta a odhozena daleko do kouta místnosti, blonďáček se svými rty natiskl na ty Harryho ve velmi dravém a chtivém polibku.

Harrymu se na okamžik zatajil dech. Dracovy rty byly tak měkké a jemné, zatímco ty jeho byly hrubé a rozkousané, díky jeho zlozvyku, kterého se nedokázal zbavit. Malfoy ho líbal dravě, ale procítěně zároveň, až Harry na okamžik zapomněl, že takovouto službičku neprokazuje jenom jemu, ale více chlapcům na této škole. Strach a obavy z Harryho rázem opadly, když si blonďáček razil cestu jazykem do jeho úst. Harry se zachvěl, horce a zprudka vydechl do úst svého milence a přistoupil poslušně na jeho hru. Jejich jazyky se dlouhou chvíli proplétaly v dravém tempu a tlačily na sebe, jejich sliny se mísily a dechy obou dvou se zrychlovaly a těžkly.

Draco chytil Harryho za ramena, postavil se s ním, obtočil pevně své svalnaté paže kolem jeho pasu a svalil ho na záda do postele, která celé této místnosti dominovala. Nebelvír byl najednou jako omámený. S tichým vzdychnutím ulehl do měkkých peřin, položil si ruce do úrovně své hlavy a prohnul se lehce v zádech, čímž se Dracovi trošku lacině vybídnul. To ale evidentně zabralo. Malfoy si vylezl k němu na postel, postavil se na všechny čtyři přímo nad Harryho a zadíval se mu svůdně a dlouze do očí.

"Rozepni si kalhoty." tak zněl jeden z prvních Dracových příkazů a Harry ho ihned poslušně splnil. Nehodlal se tím sám zabývat a prát se se zapínáním jeho kalhot. Harryho rozechvělé ruce vystřelily dolů, chytil lem svých kalhot mezi čtyři prsty a jedním pohybem si rozepnul knoflík kalhot, následně i zip. Malfoy to vše pozorně sledoval a jakmile měl volnější cestu, jeho levá ruka vystřelila stejným směrem, zabloudila do Harryho kalhot a stiskla. Harry prudce zalapal po dechu a díky tomu slastnému pocitu zaklonil hlavu. Ústa měl pootevřená, ale tento prvotní dotyk byl natolik intenzivní, že z nich nevyšla ani hláska a sten se mu zasekl hluboko v krku. Draco byl tímto očividně velmi potěšen a tak začal Harryho chloubu silně mnout v dlani přes tenkou látku spodního prádla a vyloženě si užíval to, jak mu v dlani bleskovou rychlostí tvrdla.

Čím déle se Draco takto staral o jeho rozkrok, tím více cítil nepříjemný tlak, jak se jeho chlouba těsnila v upnutém spodním prádle. Ale ani necekl, Dracova pravidla to nedovolovala. Ovšem Draca ty Harryho reakce těšily natolik, že sám toužil po něčem větším. A tak po krátké chvilce trápení zahákl prsty za lem Harryho spodního prádla i kalhot, stáhnul mu je dlouhým pohybem dolů a odhodil do kouta místnosti. Nebelvírovi jako na povel zčervenaly tváře, zatímco koutky Zmijozelových rtů vystřelily nahoru ve spokojeném úsměvu. Malfoy obdivně zapískal a sjel si Pottera chtivým pohledem.

"To předčilo všechny moje představy, Pottere." zapředl Draco svůdným hlasem. To Harrymu vůbec nepomáhalo a červenal se dál. Měl chuť na něj vyštěknout, aby přestal kecat a radši začal něco dělat, ale bál se, že to by se Dracovi nelíbilo a přestal by se o něj starat úplně. Takovou myšlenku ale okamžitě vyhnal z hlavy, když ucítil Dracovy studené prsty, jak se obmotávají kolem jeho ztvrdlého údu a jemně ho tisknou. Místností se ozval hlasitý a slastný výkřik, za což ho Malfoy znovu obdařil spokojeným úsměvem. Bylo tak lehké donutit Pottera sténat. Jenže čím hlasitěji Harry sténal, tím víc toho byl schopný pro něj Draco udělat. Něco za něco.

Černovlasý chlapec zavřel samou slastí oči a rozhodl se vnímat pouze to, jak se ho blonďáček dotýká. Postel se prohnula a zhoupla, z čehož Harry usoudil, že se jeho milenec přesunul od jeho rtů k jeho rozkroku. Dracovy štíhlé prsty se po celé délce jeho chlouby pohnuly dolů a k její špičce se náhle přisály Dracovy měkké a teplé rty. Nebelvír opět samou slastí vykřikl a cuknul sebou. Vypadal jako v křeči a pro samou rozkoš zapomněl dýchat. Malfoyovy rty se najednou otevřely a slastný pocit přestal. Vystřídal ho ovšem mnohem intenzivnější pocit, když Malfoy ponořil jeho úd hluboko do svých úst a zapohyboval hlavou. Nebelvír opět hlasitě zasténal, aby ho za tuto práci náležitě odměnil.

Harry netušil, jak dlouho si s ním takto hrál, ale jakmile se mu začalo vzrušení hromadit v podbříšku, Malfoy rázem přestal a tím to jeho vzrušení stopnul. Nebelvír zoufale zavzdychal a pohnul se pánví vpřed, aby se mu znovu lacině vybídl, ale Zmijozel zakroutil hlavou a pousmál se.

"Notak, Pottere. Přeci to nechceš takhle rychle ukončit." zapředl Zmijozel rázem opět v těsné blízkosti Harryho rtů a tím ho donutil otevřít oči. Jejich pohledy se dnes již po několikáté střetly. Z Dracových očí se dala vyčíst ta neskutečná touha po něm a Harry znovu zapomněl, že je pouze další z jeho hraček a že se jeho jméno zřejmě brzy objeví na seznamu lidí, které měl Malfoy tu čest ojet.

"Nechci." vydechl rozechvěle a tím dal Dracovi jasný souhlas k tomu, aby si s ním dál hrál a dovedl ho do konce teprve tehdy, až on to uzná za vhodné. Malfoy byl potěšen, nikoho tak poslušného tu ještě neměl.

Draco se usmál a posadil se obkročmo na Harryho stehna. Začal si před ním vyzývavě sundavat sako, jenž následně odhodil k nohám postele a to následovala i jeho černá košile. Potter na sucho polknul. Dracova bledá kůže byla tak dokonalá, až se mu zatajil dech. Měl jeho nahé tělo na dosah a chtěl se ho dotknout, ale nesměl. Mohl se pouze dívat a to ho dohánělo k šílenství. Harry dobře vnímal, jak se zlatavé chloupky na Dracových pažích stavějí do pozoru, jak mu na hrudi díky zimě ve sklepení naskočila husí kůže. Byl tak dokonalý. Nemohl si pomoct a musel se ho dotknout. Natáhl k němu paži, přiložil dlaň na Dracovu hruď a pohladil ji.

Dracovy oči se na chvilku přivřely, až se zavřely úplně a Harry to bral jako signál k tomu, že se ho smí takto směle dotýkat. Přiložil si tedy i druhou dlaň na jeho hruď, začal ho po ní intenzivně hladit a tím, ač nevědomky, začal dráždit blonďáčkovy bradavky. Zmijozel si přejel zoubky po spodním rtu a zlehka zaklonil hlavu. Poté ústa pootevřel a z nich se vydralo ven tiché zavzdychání.

"Pottere… Nezlob." zavzdychal Draco na protest, ale neudělal nic víc, co by naznačovalo tomu, že se mu to nelíbilo.

"Nemusím být jediný, kdo si užívá." odpověděl Harry směle a pousmál se. Už mu bylo jasné, proč Malfoy nechtěl, aby se ho kdokoliv takto dotýkal. Ten nadržený výraz v jeho tváři opravdu stál za to a evidentně ho nechtěl ukazovat každému na počkání. Bože, byl tak dokonalý a sexy.

"Sklapni… Nech toho, okamžitě." zaprotestoval Draco, ale jeho tělo těm slovům velmi protiřečilo, když Harry stiskl naráz mezi prsty obě jeho bradavky. Draco sebou cuknul, prudce se prohnul v zádech a zaklonil hlavu, což doprovázelo hlasité zasténání.

"Dost už." zavzdychal Draco po chvilce. Jeho bradavky už byly od Harryho péče celé zarudlé, ztvrdlé a lehce bolely. Harry opravdu uměl využít příležitosti.

Když se Draco trošku uklidnil, chytil obě Harryho ruce za zápěstí a jemným pohybem je od svého těla vzdálil. Hned na to se z Harryho zvedl, stejně tak z postele a Harry zalitoval. Porušil jeho pravidla a teď ho Draco odkopne, stejně, jako to udělal s Nottem. Jenže nic takového nepřišlo a místo toho, aby ho poslal pryč, se začal Draco svlékat a odhalil mu tím celé své nahé tělo. Rychle někam odběhl, a když se vrátil, svíral v ruce lubrikační gel.

"Vidím, že jsem tě navnadil." zapředl Harry spokojeným hláskem, načež ho Draco na chvilku propálil pohledem. Pak se ale pousmál a cosi neurčitého zabručel. Harry těm slovům nerozuměl, ale byl si naprosto jistý, že řekl něco na způsob: "Trhni si, blbečku." To ho vcelku pobavilo.

Ani se nenadál a blonďáčkovy prsty se obtočily kolem jeho kotníků a nutily ho pokrčit nohy v kolenou, poté je roztáhnout a zvednout do vzduchu. Z této polohy hořely Harrymu tváře, ale Draco k němu měl teď dokonalý přístup.

"Netuším, jak moc zkušený jsi… Ale uvolni se, ano?" zavrněl Draco tichým, ale chtivým hláskem, když si nanášel lubrikant na konečky prstů. Chladivý gel poté nanesl na Harryho vstup a vnikl do něj jedním prstem. Gel to všechno značně ulehčoval.

Následoval další hlasitý výkřik, který se roznesl po celé místnosti i po chodbě za zavřenými dveřmi. Harry něco takového cítil poprvé v životě, ale jejich vzájemná rivalita byla stále dost silná na to, aby se s tím Dracovi přiznal. Tentokrát ho ale zaplavila další vlna obav, že rukou vystřelil dolů a chytil Dracovu ruku za zápěstí. Blonďáček hned pochopil a prst z něj opatrně vytáhl, poté se vyhoupl nahoru k jeho oušku.

"Nevím, proč sis vybral zrovna tuhle cestu pro své poprvé. Nechápu, proč to chceš právě po mě. Ale slibuji, že si to užiješ." zašeptal tichým hlasem do jeho ouška a horce do něj vydechl, což donutilo Harryho se po celém těle zachvět. Sám Draco nechápal, kde se tohle v něm vzalo. Normálně by ho poslal pryč, nechtěl spát s nikým nezkušeným. Ale byl to Harry. Udělal u něj už nejednu výjimku a nechápal proč.

Harry přikývnul a zavřel oči. Věřil mu a plně se mu poddal.

Pár vteřin na to v sobě ucítil znovu Dracův štíhlý prst. Ozvalo se další hlasité vyjeknutí a Harry sebou cuknul. Ne polekaně, ale díky pocitu, který byl pro něj absolutně neznámý. K prvnímu prstu se přidal postupně druhý, následně i třetí a Harryho pomalu opouštěla ta prvotní nepříjemná bolest. Draco byl opravdu něžný a za to mu byl neskutečně vděčný. Harry ležel na zádech, snažil se nohy držet v té poloze, do které si ho Draco nastavil a čekal.

"Už můžeš. Neprotahuj to už. Udělej to." zakňoural po chvilce Harry, otevřel očka a chtivě a s vášní v očích se na Draca podíval. Jeho to sice překvapilo, ale vyhověl mu. Své prsty vystřídal za svůj úd, na který nanesl další vrstvu gelu a něžně do něj vniknul.

Harry na chvilku vykulil očka, jak moc intenzivní to pro něj bylo a hlasitě vyjeknul. I Draco konečně hlasitěji zasténal a dostal se v něm, jak nejhlouběji to zatím šlo. Oba zprudka oddechovali, a když si Harry na něj uvnitř sebe zvyknul, přikývnul a dal mu tak souhlas k dalším pohybům. Malfoy znovu přebral iniciativu a začal přirážet. Nejprve opatrně, ale tempa přírazů postupně zrychloval a přirážel do něj víc a víc tvrdě. Bohužel, byl na tvrdý sex zvyklý a nedokázal se krotit.

"Ach, ano! Draco. Ještě!" k překvapení obou dvou se to ale Harrymu líbilo tak moc, že si hlasitými steny říkal o víc. A Malfoy mu to splnil. Přirážel do něj, jak byl zvyklý a k tomu všemu začal v dlani zpracovávat i jeho chloubu. Ticho v místnosti narušovaly zvuky toho, jak do sebe jejich těla narážela, hlasité steny a lehké vrzání postele. Harry ani nečekal, že by si to mohl užívat takhle moc. Jejich těla se o sebe třela, mohl vnímat Dracovu dokonalou vůni a jeho teplý dech na svém krku. Přál si, aby tato chvíle nikdy neskončila, ale oba se vzájemně dovedli do konce příliš rychle.

Zatímco Harryho sperma skončilo na jeho vlastním bříšku, Dracovo sperma ho plnilo zevnitř. Poté se jejich těla rozpojila, Draco se svalil vedle něj a oba je přikryl dekou. To bylo poslední, co Harry vnímal. Nikdy nic takového nezažil, nebyl zvyklý na takovou zátěž, a proto tvrdě usnul.

Draco se tiše uchechtl, když postřehnul, že se jeho milenec vydal do říše snů a otočil se k němu na bok čelem. Byl zmatený. Jak ze svého chování, tak ze svých citů. Nikdy nebyl k nikomu takhle něžný a nikdy nikomu nedovolil, aby si kladl požadavky. Nikdy nikoho ve své posteli nenechal usnout a už vůbec nikdy se neculil jako totální idiot při pohledu na spící osobu.

***

Když se Harry probudil, bylo kolem šero. Většina svíček již vyhořela a místnost zaplavovala příjemná vanilková vůně. Sáhl rukou vedle sebe, ale jediné, co nahmatal, byla studená deka. Malfoy ho tam nechal jen tak a v klidu si odešel. Bastard. S povzdechem se pomalu vyhoupl do sedu a nasadil si brýle.

Teprve až když se posadil, si všiml, že Draco opravdu neležel vedle něj, ale měl hlavu složenou v jeho klíně a spal. Všechen vztek, který ho tak najednou zaplavil, zase odezněl. Musel se usmát nad tím pohledem, který se mu naskytl a nedokázal potlačit touhu prohrábnout blonďáčkovi vlasy.

Draco nespal tak tvrdě, jako Harry, jelikož neusnul vyčerpáním, ale nudou. Celou dobu, kdy Harry spal, u něj ležel a poslušně čekal na to, až se probudí. Ticho, nuda a hlavně Harryho teplo ho ale nakonec také ukolébaly a bůh ví, jakým způsobem usnul v Harryho klíně.

"Harry?" zamumlal blonďáček chraplavým a rozespalým hláskem. Harry trošku zalitoval, že ho nenechal dál spát, ale mile se na něj usmál.

"Nečekal jsem, že tu se mnou zůstaneš." zašeptal Nebelvír klidným hláskem a dál pročesával svými prsty blonďáčkovy vlasy. Draco znovu zavřel oči, spokojeně se usmál a užíval si Harryho péči.

"Podívej se na svou levou ruku." zamumlal Draco místo pořádné odpovědi a Harryho objal pevně kolem pasu. Stále ležel na bříšku s hlavou složenou v jeho klíně a tvářil se spokojeně. Nebelvír nejprve nepochopil význam těchto slov, ale když tak nakonec učinil, srdíčko se mu rozbušilo, jako kdyby právě uběhl bez přestávky pár kilometrů. Jeho levý prsteníček zdobil stříbrný prstýnek, na kterém se svíjel Zmijozelský had a mrkal na něj svým smaragdovým očkem. Často vídával tento prstýnek na Dracově ruce. Věděl, že byl jeho oblíbeným. A právě teď mu ho Draco daroval.

"To ale přece…"

***

"Harry už zase?! Vždyť už je to měsíc, co jsi s námi někde byl." zakňoural Ron, když Harry opět odmítl jeho pozvání ke Třem košťatům. Ron se podíval zoufale na Hermionu, aby se k tomu vyjádřila, ale ta byla stejně zklamaná jako on. I Harrymu bylo líto, že musel lhát, ale jinak to nešlo. Měl domluvenou schůzku a nemohl jí zrušit.

O půl hodiny později už seděl pod košatou vrbou u Černého jezera a listoval ve své učebnici Obrany proti černé magii. Nervózně ohýbal rohy stránek, sem tam si povzdechl a mnul si unavené oči pod brýlemi.

"Harry? Měli jsme se sejít až za půl hodiny. Jsi tu brzy." uslyšel za sebou známý hlas a pobavený smích. Koutkem oka zahlédl, jak si k němu blonďáček přisednul, ale on nijak zvlášť nereagoval. Ani se na něj nepodíval, jenom si hrál s prstýnkem, který od Draca dostal před měsícem.

"Harry? Haloo!" zasmál se Draco a zamával Harrymu dlaní před tváří. Teprve až teď Harry zareagoval a zvedl k němu svůj zamyšlený pohled.

"Takhle to nejde dál. Nemám sílu na to se neustále schovávat. Nebaví mě dělat, že k tobě nepatřím. Nebaví mě se dívat na ty kluky, co s tebou flirtují a sakra nebaví mě lhát mým přátelům!" vyštěkl Harry v nepříčetnosti a afektovaně se postavil. Malfoy zůstal sedět, nechápavě na Potterovi visel pohledem a chvilku trvalo, než se zmohl na nějaká slova.

"Ale takhle jsme se přeci domluvili. Jediné, co jsem po tobě chtěl, bylo, aby se to drželo v tajnosti." zahlásil blonďáček zmateně a zamrkal na svého přítele. Ten byl zase vzteky celý rudý a afektovaně po něm hodil svou učebnici.

"A to je ti úplně jedno, že žárlím? Chodíš se mnou, ale vodíš si další kluky do toho svýho kutlochu ve sklepení. Jak si sakra myslíš, že mi je, ty idiote?!" tentokrát už Harry zvýšil hlas a naštvaně propaloval Draca pohledem. I Draco se pomalu zvedl ze země, udělal krok k Harrymu, ale ten od něj ustoupil, jako kdyby s ním nechtěl mít nic společného.

"Nevím, jak jsi na to přišel. Ale ta místnost je už víc než tři týdny vyklizená. Jediný, s kým se scházím, jsi ty. Myslel jsem, že jsem ti na to dal dost velký důkaz." řekl Draco zklamaně z toho, že mu jeho přítel nevěřil. Harry chtěl už už na něj znovu něco vyštěknout, ale zarazil se.

"Vyklizená? Ale vždyť… Ron říkal…" hlesl tmavovlasý chlapec a sklopil hlavu ztrapněně k zemi.

"Co říkal?"

"No že… Dneska ráno u snídaně říkal, že tě… že tě včera viděl s nějakým klukem z Havraspáru. A prý jste se k sobě… měli…"

"Oh.. tohle…"

Draco si povzdechl a sáhl do zadní kapsy svých kalhot. Přistoupil pomalu k Harrymu a natáhl k němu ruku, ve které svíral malý kus papíru. Harry si ho vzal, otočil a zadíval se na svou podobiznu, která se na něj z papíru usmívala. Draco mu právě podal fotku jich dvou, společně se na ní objímali, smáli se jako blázni a točili se dokola. Harry si na tento moment dobře vzpomínal. Toho dne ho Draco učil tančit a on se pohyboval jako prkno.

"Ten kluk z Havraspáru za mnou včera přišel a dal mi to. Nevím, jak se mu povedlo nás takhle vyfotit… Ale myslel jsem, že by ti to mohlo udělat radost." objasnil blonďáček situaci a na Harryho se mile usmál. Ten ale stále visel očima na fotografii a propadl tichému pláči… Než s tím ale stačil Draco cokoliv udělat, vpadl mu do náruče a samou radostí ho mačkal v objetí.

"Harry. To bolí. Počkej chvilku." zasmál se blonďáček a objetí mu opětoval, jenom ne takovou silou. Harry ho ale neposlechl. Udělal krok vpřed, díky čemuž oba ulehli do trávy a s hlasitým smíchem se k sobě přitulili.

"Doufám, že teď už mi věříš…" zašeptal po chvíli blonďáček do Harryho ouška. Ten šťastně zakýval hlavou na souhlas a usmál se.

"Jako nikomu na této planetě." zapředl Harry sladkým hláskem těsně před tím, než se jejich rty spojily v dlouhém a procítěném polibku.

***

Harry seděl u večeře a nervózně pohupoval nohou. Jeho oči sjížděly ke dveřím a netrpělivě vyhlížel svého milého, který měl zpoždění. Chybělo mu to jejich nevinné flirtování během jídla, kdy seděli naproti sobě, každý u svého stolu, a nenápadně se na sebe na dálku usmívali.

Draco se do jídelny přihnal jako tornádo teprve až po deseti minutách. Košili měl pomuchlanou, vlasy rozcuchané a trčely mu do všech stran. Rozespale a zmateně se rozhlédnul po celé jídelně, a když viděl Harryho nasupený pohled, přihnal se k němu a zasedl za stůl naproti němu, aniž by si uvědomoval, že si nesedl ke stolu, který patří jeho koleji.

"Promiň. Učil jsem se a usnul u toho." zasmál se Draco hned po tom, co věnoval Harrymu jeden ze svých sladkých polibků. Celá jídelna ztichla jako na povel a všichni, až na Malfoye se zarazili.

"Ou…" až po chvilce to došlo i jemu a zvedl očka k Harrymu. Ten se tvářil krajně pobaveně a čekal, co si Draco vymyslí za výmluvu, aby z toho vybruslil. Zmijozel se rozhlédnul po jídelně a když viděl všechny ty zmatené pohledy, zamračil se.

"No co? Nemůžu ani pozdravit svého přítele a omluvit se mu za zpoždění?" vyštěkl Draco svým typicky arogantním hlasem. Všichni, jako kdyby najednou zase ožili, se začali věnovat svým talířům s večeří, ale přesto si o nich začali šuškat.

"Nechceš tu už zůstat a v klidu se najíst?" řekl Harry stále krajně pobaveně, když se Draco začal pomalu zvedat s tím, že se přesune tam, kam patří. Ten ho hned na to obdařil šťastným úsměvem a okolní svět na chvilku přestal existovat.

Hleděli si dlouho do očí a věděli, že už se konečně nemusí schovávat. Věděli, že patří jeden druhému a že jeden druhého miluje.

Prstýnek na Harryho prsteníčku toho byl důkazem.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 X <3 X X <3 X | E-mail | 24. února 2016 v 0:28 | Reagovat

Ach tak to bylo krásné :3 :-D a ten konec mě rozesmál, Dracův "proslov" neměl chybu a předstva rozespalého a rozcuchaného Draca je kawaii ^^ :D

2 Yuki Yuki | 25. února 2016 v 10:06 | Reagovat

Už jsem zapomněla jak to dopadlo.. Krásný vědět, že to už se týká nás ♥

3 belldandy belldandy | E-mail | Web | 20. září 2017 v 9:51 | Reagovat

Omlouvám se, chci se jen zeptat, zdá má toto děvče od tebe svolení na vydávání této povídky - https://www.wattpad.com/395716064-drarry-jednod%C3%ADlovky-prst%C3%BDnek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama